www.REJSTRIKY.CZ - seznam rejstříků všech druhů
 



Návrat na hlavní stranu


Království perníku

Brtnický zámek [ Zámek ]

Na ostrohu nad levým břehem Brtničky ční zámecký areál. Zámek vznikl přestavbou původního hradu založeného někdy za prvních Valdštejnů, soudě podle pozdněgotických portálků v přízemí budov na třetím nádvoří. Původní gotický hrad vznikl v 30. letech 15. století. Ve druhé polovině 16. století za Hynka Brtnického z Valdštejna byl přestavěn hrad na prostorné renesanční sídlo. Za této přestavby byly půdorysu zámku vtisknuty dnešní rysy. Areál zámku zabírá protáhlý obdélník ve směru jih-sever. Před vstupem se táhne dlouhá kaštanová alej, za ní je přemostěný bývalý hradní příkop.

Vlastní zámek začíná hranolovou čtyřpatrovou věží zakončenou cimbuřím. První nádvoří je ze všech stran oblkopeno jednopatrovými budovami, v přízemí jsou křížové klenby s hřebínky. Další branou je přístup na druhé nádvoří, které je zastavěné pouze ze tří stran. Východní strana je otevřená do údolí městečka Brtnice. Pod úrovní terasy jsou zbytky původního opevnění, z této strany dosud stojí dvě bašty (na stejné úrovni 2.nádvoří, ale na západ, je bašta třetí, ze 2.nádvoří není vidět).

Další branou vstoupíme na třetí nádvoří, které je tentokrát otevřeno směrem na západ. Ze tří stran jsou vyšší dvoupatrové budovy. Nejvýznamější architektonickou částí tohoto nádvoří je dvoupatrová loggie v severním křídle. V přízemí a prvním patře se do nádvoří otevírá vždy třemi arkádami na toskánských sloupech, zatímco v druhém patře s dvojnásobným počtem os nesou sloupy vodorovné kládí. Na západní straně vedle loggie vystupuje třípatrový rizalit s opěrákem, nad kterým je pamětní deska s letopočtem 1593.Připomíná Kateřinu Zajímačku z Kunštátu (+1600), manželku stavitele zámku Hynka z Valdštejna. Fasády bloku východní strany nádvoří pokrývá sgrafitová rustika, přerušená jen obdélníky renesančních oken. Tvůrcemm přestavby v renesanční sídlo byl italský architekt Baltazar Maggi da Ronio, též významný stavitel pánů z Hradce (Zámky v Jindřichově Hradci, Telči, Sádku).

Za pánů z Valdštejna byl v sousedství zámku, v blízkosti vchodu do aleje, vystavěn kostel sv. Matouše. Po Bílé Hoře byl kostel výrazně přestavěn.

O povznesení svého sídla se starali i noví pobělohorští majitelé, rod Collalto italského původu. Došlo k výrazné přestavbě kostela sv.Matouše a k jeho přesvěcení na kostel Nanebevzetí P.Marie. O něco později vznikl u kostela klášter řádu Pavlánů. Úpravy zámku zahájil v letech 1627-29 Giovanni Battista Pieroni, původen ze San Miniata u Florencie. Svého času to byl nejvýznamější víděňský císařský architekt (mimo jiné v Praze postavil sallu terrenu Valdštejnského paláce).

Hlavní úpravy zámeckého areálu probíhaly ve 2.čtvrtině 17.stol za Claudia z Collalto, který sídlil na Brtnici v letech 1631-1661. Největšími změnami prošlo východní palácové křídlo. V l. patře paláce byl vystavěn sál s bohatou štukovou výzdobou. Nyní se nazývá Sál vjezdů. Název dostal podle jedenácti rozměrných obrazů na plátně, které dekorují stěny a zobrazují vjezdy habsburských panovníků na brtnický zámek. Namalovány byly v letech 1723-24 Karlem Františkem Tepplerem (1682-1738). Sál je zaklenutý zrcadlovou klenbou s figurální a ornamentální štukaturou. Ve druhém patře je tzv. Sál předků, o jehož původním vybavení (collaltovská galerie podobizen) si můžeme učinit představu již jen dle starých zámeckých inventářů.

Manýristickými úpravami prošly i jiné části areálu, např. brána před zámeckou alejí i tzv. císařská studna, která stávala těsně za touto vstupní branou v zámeckém parku. Fasády na 2. nádvoří jsou výsledkem regotizačních tendencí 19. století. V 60. letech 17. století vytesal pro zámek neznámý kameník několik sloupů se skulpturami světců: v zámecké aleji nyní stojí sv.František (1668).

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.brtnice.cz

Typ záznamu: Zámek
AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 56, 18.08.2004 v 10:47 hodin

Copyright 1998-2024 © infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule