www.REJSTRIKY.CZ - seznam rejstříků všech druhů
 



Návrat na hlavní stranu


Historie obce Kladeruby

Název se objevuje ve starších latinských pramenech ve tvaru Cladorubeh, in Kladrub, Cladrub, česky na Kladorubech, Kladruby, Kladoruby. Nyní Kladeruby. Název je odvozen od staročeského "kladerub, kladoruba” znamená "ves rubačů klad, dřevorubců”, název typický pro tzv. služebné osady. V místním nářečí: Kladruby/Kladoruby, do Kladorub; Kladorubjáci; kladrubskej (hraniční obec kelečského nářečí s nadměrným ej, ou).

Osídlení obce je velmi staré, což se dá doložit nálezy pazourků a kamenných seker, které se na katastru obce nacházely při polních pracích na jižním svahu u Doubravy.
Kladeruby se poprvé připomínají mezi statky náležejícími olomouckému biskupství v nedatované listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka, jejíž vznik je kladen do r. 1141.

Kladeruby tvořily samostatný lenní statek v kelečském obvodu olomouckého biskupství, byl však rozdělen mezi několik držitelů z řad nižší šlechty, kteří se podle něj psali.

Kladeruby byly převážně zemědělskou obcí.
Bylo zde Rolnické družstvo pro výrobu slivovice (1924). V 70. letech 19. stol. se na katastru obce krátce těžilo černé uhlí a v provozu byly kamenolomy (1914).

Do r. 1849 byly Kladeruby součástí panství Kelč, které náleželo k Přerovskému kraji. Od r. 1850 byla obec součástí politického okresu Valašské Meziříčí a spadala do obvodu okresního soudu ve Valašském Meziříčí. Sloučením okresu Valašské Meziříčí se stala v r. 1960 součástí nynějšího okresu Vsetín. Kladeruby tvoří samostatnou obec a nemají místní části.

V období let 1790-1795 začíná v obci vyučování dětí. Vyučovat začal obecní kovář Jan Czapla, který vyučování prováděl jako vedlejší zaměstnání v pronajaté místnosti. V letech 1810 - 1820 byla v obci postavena dřevěná škola, roku 1891 byla přestavěna. Od té doby byla vedena školní matrika o dění nejen ve škole, ale i v celé obci. Zděná škola byla postavena v roce 1869. Dále byla na návsi v roce 1843 postavena kaple P. Marie se sochou sv. Jana Nepomuckého. Na stavbě kaple se podílelo obyvatelstvo nejen z naší vesnice, ale ruku k dílu přiložili i obyvatelé okolních vesnic. Uvedená socha na kapli je v dnešní době historicky chráněný objekt. Koncem 18. století byl na každém konci obce postaven kříž.
Nemilá událost postihla vesnici v roce 1899, kdy došlo ke vzniku velkého požáru na horním konci obce. Vyhořelo 5 usedlostí, místní občané svými silami nestačili zabránit velkému rozšíření požáru. V důsledku tohoto požáru byl následujícího roku utvořen v obci hasičský sbor. Vedle preventivní činnosti na úseku požární ochrany přispěl taky k rozšíření kulturního života na vesnici. V tuto dobu byl hasičský sbor jednou z nejdůležitějších organizací v obci. Dovršením jeho činnosti bylo postavení nové hasičské zbrojnice v roce 1924 za přispění pomoci občanů z Komárovic a Němetic.
Po 2. světové válce byl v obci postaven obecní vodovod. Vede samospádem z katastru bráneckého lesa a je rozveden po celé obci. Všechny výkopy pro položení potrubí se prováděly ručně.

Spolkovou činnost v obci zastupoval Sbor dobrovolných hasičů (zal. r. 1901), Hospodářská besídka (1911, 1924), Orel (1924).
JZD bylo v obci založeno v r. 1957, později připojeno k JZD Kelečsko se sídlem v Kelči (1972), nyní Zemědělské družstvo Kelečsko.

LOKALIZACE


AKTUALIZACE: Eliška Černochová (Beskydy-Valašsko) 56, 09.03.2010 v 11:59 hodin

Copyright 1998-2018 © infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule