www.REJSTRIKY.CZ - seznam rejstříků všech druhů
 



Návrat na hlavní stranu


XVI. Mezinárodní festival hudebních nástrojů lidových muzik

XVI. ROČNÍK MEZINÁRODNÍHO FESTIVALU HUDEBNÍCH NÁSTROJŮ LIDOVÝCH MUZIK
Ozvěny Slováckých slavností vína a otevřených památek 2006, 6. až 8. října 2006

Klub kultury Uherské Hradiště pořádá ve spolupráci
s městy Uherské Hradiště a Uherský Ostroh,
Národním ústavem lidové kultury ve Strážnici,
za podpory Ministerstva kultury, Zlínského kraje,
Nadace Děti-kultura-sport, Odborového svazu
pracovníků kulturních zařízení a Evropské unie
XVI. ROČNÍK MEZINÁRODNÍHO FESTIVALU HUDEBNÍCH NÁSTROJŮ LIDOVÝCH MUZIK
OZVĚNY SLOVÁCKÝCH SLAVNOSTÍ VÍNA A OTEVŘENÝCH PAMÁTEK 2006
pátek 6. října v 19.30 hodin Restaurace Koníček
BESEDA U CIMBÁLU
Křest knihy Pavla Popelky
(Z)povídání z cest
Účinkuje skupina Zimbova se zpěvačkou Gabrielou Vermelho.
Po programu hraje cimbálová muzika Radošov.
Vstupné 100,- Kč
Sobota 7. října v 18.30 hodin Foyer klubu kultury
Vernisáž výstavy FOLKORNÍ MOTIVY
Fotografie Libora Velana a Zdeňka Zábranského
Neděle 8. října Baťův kanál od 9 hodin
S PÍSNÍ PO VODĚ
plavba lodí Danaj z Uh. Hradiště do Strážnice
Hraje Sudovjan
Nádvoří zámku Uherský Ostroh ve 12 hodin
MALÉ HUDEBNÍ DOSTAVENÍČKO
Národní ústav lidové kultury zámek Strážnice v 16 hodin
METAMORFÓZY LIDOVÉ PÍSNĚ
pořad hudebních nahrávek a muzicírování Kuřátka z Bánova uvádí Jaromír Nečas a Vlastimil Ondra

Sobota 7. října
Velký sál Klubu kultury
v 19.30 hodin
KYTICE Z NÁRODNÍCH PÍSNÍ
Hudba národů a národností žijících v České republice - ke 100. výročí úmrtí Františka Bartoše
Účinkují:
Pošumavská dudácká muzika
CIMBÁLOVÁ MUZIKA KAŠAVA
GIŇOVCI GAJDOŠSKÁ MUZIKA PÁLAVÁ
KAMRACI
PROMÉTHEUS
LÉTAJÍCÍ RABÍN
POLÁNA
Pořadem provází JAN ROKYTA.
Po programu předání cen "Vinařská obec roku 2006" a "Skleněná notečka"
Beseda u cimbálu - hraje HARAFICA

galaprogram

Galaprogram (PDF):

Další informace v bulletinu o festivalu (PDF):

FRANTIŠEK BARTOŠ

FRANTIŠEK BARTOŠ
(16.3.1837 Mladcová u Zlína -11.6.1906 tamtéž) je jednou z nejvýznamnějších osobností našeho kulturního života druhé poloviny 19. století. V této době výrazně ovlivňoval svým mnohostranným dílem rozvoj národního života na Moravě. Byl bytostně spjat s ideami národního obrození a jejich realizaci v moravských podmínkách věnoval všechny své síly a schopnosti. Byl vynikající pedagog, etnograf, folklorista i dialektolog. Vše, co dělal a čemu se věnoval, mělo vždy jediného společného jmenovatele: všestranně upevňovat a rozvíjet národní uvědomění, kulturu a vzdělání.
Povahu, která dává přednost činu před proklamací, reprezentuje Bartošovo reformační úsilí v oblasti metodiky vyučování českého jazyka. Vydal více jak desítku učebnic a příruček, které výrazně pozvedly úroveň výuky českého jazyka a literatury na středních školách. Jeho "Malá slovesnost" vyšla během třiceti let devětkrát.
Dnes je širší veřejnosti znám František Bartoš především jako folklorista, etnograf a dialektolog. V poslední a největší ze tří jeho sbírek lidových moravských písní je jich zachyceno více než 2000. Tuto sbírku vydal ve spolupráci s Leošem Janáčkem a za přispění mnoha sběratelů z řad venkovské inteligence, zejména učitelů a kněží. Dodnes ojedinělým dílem je jeho vynikající sbírka dětského folkloru "Naše děti". Dětem je věnována i jeho vůbec poslední kniha, jejíhož vydání se již nedožil: "Kytice z lidového básnictva", ilustrovaná Adolfem Kašparem.
Z Bartošova pera je i řada prací národopisných. Ve svých národopisných monografiích podal souhrnný pohled na způsob života a kulturu venkovského lidu na Zlínsku, Valašsku, Moravských Kopanicích a Podluží.
Svou Dialektologií moravskou - spisem o moravských nářečích -získal František Bartoš proslulost i ve vědeckém světě slovanském. Tomuto dílu byla udělena cena Akademie nauk v Petrohradě.
Mladcová a rodný kraj byly vždy drahé Bartošovu srdci. Písně z Mladcové otvírají jeho první sbírku moravských lidových písní. První jeho národopisná monografie je věnována Zlínsku. Domů se vracel rok co rok. Hledal tu a také nalézal nové síly do další práce. Domov mu poskytl přátele nejvěrnější, rodná Mladcová mu poskytla i místo k odpočinku poslednímu.
Dedikace v knihách, které mu věnoval Alois Jirásek, Ignát Herman, František Bílý, Jan Herben a další, svědčí o úctě, kterou k Františku Bartošovi chovali čeští spisovatelé. Přes všechny pocty, jichž se dostalo Bartošovi již za jeho života, však zůstal vždy člověkem skromným, z duše dobrým a ohleduplným. Když byl jmenován členem České akademie věd, prohlásil, že se pokládá jen za prostého dělníka na staveništi národní vzdělanosti.
Čas podrobil i Bartošovo dílo tvrdé zkoušce. Mnohé z toho, co napsal, se stalo již jen dobovým dokumentem. Zůstalo však stále dost toho, co z jeho díla dodnes patří k živému národnímu dědictví. Patří jistě k pozitivní části bilance kulturních aktivit Zlínského kraje, že se právě jejich zásluhou dostává Bartošovo dílo do rukou všech, kteří se zabývají studiem lidové kultury a usilují o její uchování a rozvoj.
Osobnost a dílo Františka Bartoše připomínáme u příležitosti stého výročí jeho úmrtí s přesvědčením, že má velmi co říci všem, kdo ovlivňují vývoj soudobé české kultury se zdůrazněním jeho vnímání historické odpovědnosti, jíž nikdy, nikým a za žádných okolností nemůže být zbavena žádná generace.

Výběrová bibliografie nejdůležitějších prací Františka Bartoše
Über die modale Bedeutung des böhmischen Instrumentals. Programm des k. k. katholischen gymnasiums in Teschen. Těšín, 1868.
Anthologie z národních písní československých. Praha, 1874.
Vlast. Kytice z básní vlasteneckých. Uvil Josef Zapletal. Praha, 1875.
Malá Slovesnosť, kterou za knihu učebnou a čítací pro vyšší třídy škol středních sestavil Jan Kosina a Fr. Bartoš. Brno, 1876.
Skladba jazyka českého. Brno, 1895.
Nové národní písně moravské s nápěvy do textu vřaděnými. Brno, 1882.
Lid a národ I. Velké Meziříčí 1883; Lid a národ II. Velké Meziříčí, 1885.
Dialektologie moravská I. Brno 1886; Dialektologie moravská II. Brno, 1895.
Národní písně moravské v nově nasbírané. Brno, 1889. Našeděti. Brno, 1888.
Kytice z národních písní moravských, kterouž uvili František Bartoš a Lev Janáček. Telč, 1890.
Rukověť správné češtiny. Telč, 1891. Moravský lid. Telč, 1892. Moravská svatba. Praha, 1892.
Volksleben der Slaven. Die österreichisch-ungarische Monarchie in Wort und Bild, sv. Mähren und Schlesien. Vídeň, 1897.
Národní písně moravské v nově nasbírané. (Spolu s L. Janáčkem.) Praha, 1899, 1901.
Domácí čítanka z lidu pro lid. Brno, 1900. Líšeň. (Spolu s Cyrilem Mašíčkem.) Brno, 1902.
Sto lidových písní českoslovanských s rozbory a výklady. Praha, 1903.
Dialektický slovník moravský I. Praha, 1905; Dialektický slovník moravský II. Praha, 1906.
Deset rozprav lidopisných. Olomouc, 1906.

Ing. Michal Dvouletý
PR manažer Slováckých slavností vína a otevřených památek 2006
press@slavnostivinauh.cz

Na kole vinohrady

souběžná akce
Zveřejněno 03.10.2006 v 21:55 hodin

Copyright 1998-2019 © infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule