Cerhonický zámek

Premonstráti ze Schläglu v Horních Rakousích po získání sídla v roce 1688 zde vzápětí postavili rozměrné jednopatrové zámecké křídlo. Pozůstatkem renesanční tvrze je drobné jednopatrové zámecké křídlo s mladší východní přístavbou, přiléhající vpravo ke dvorní frontě hlavní zámecké budovy.
Ještě před několika lety byly na jeho jižním čele patrny fragmenty sgrafitové rustiky.

Do křídla se vstupuje v západním boku prostým pravoúhlým portálkem s neprofilovaným kamenným ostěním.
Ve spodním podlaží, při hlavní zámecké budově, jsou dva prostory zaklenuty valenými klenbami s pětibokou výsečí. Vlastní zámecké křídlo s obnoveným průčelím je pod mansardovou střechou z přestavby po požáru z roku 1887.
Nad obloukem vjezdu z nádvoří byl osazen znak kláštera v Drkolné (Schläglu) s nápisem a letopočtem 1688.
Valené klenby s výsečemi v interiérech mají na hranách mírné hřebínky.
Raně barokní původ zámku připomínají fragmenty spodní napekované bílé omítky s červenými pruhy.
Ke klasicistním přestavbám zámku s kaplí sv. Vavřince v 1. patře došlo v letech 1808 - 1810.
Naposledy sloužil zámek jako depozitář Národního technického muzea v Praze. Nyní v soukromém vlastnictví.

Na věži nad vstupní bránou byl zvon a hodiny s vzácným hodinovým strojem. Zvon i hodinový stroj však byly v devadesátých letech odcizeny.

Zámek je v soukromém vlastnictví a veřejnosti není přístupný.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.municipal.cz/cerhonice/